Sbírka na darujme.cz je ukončena, děkujeme všem za zájem a podporu. Pokud nás chcete podpořit, napište nám prosím na email vavrova.jirina@seznam.cz

Oldřichov v Hájích (Buschullersdorf) je malá vesnice v podhůří Jizerských hor. Podobně jako jiné sudetské vsi ji postihl odsun většiny německého obyvatelstva, který přetrhl historickou kontinuitu a tradice obce. Od roku 1946 tvořili naprostou většinu obyvatel dosídlenci, kteří přišli do pohraničí z různých koutů republiky. Život zde nebyl lehký, a proto počet obyvatel postupně klesal – na přelomu 80. a 90. let 20. století klesl až na 300. V současné době počet obyvatel znovu stoupá (v roce 2022 má obec 800 obyvatel), neboť se do obce stěhují zejména z Liberce lidé, kteří chtějí žít v hezkém venkovském prostředí s dobrou dostupností do krajského města. Obec tím vlastně prochází další významnou proměnou. Noví obyvatelé se začali o historii obce zajímat.

Příběh hrobky rodiny Neuhäuser-Berger situaci dobře ilustruje – hřbitov je původně německý, ale původní obyvatele již připomínají jen chátrající hrobka a náhrobní kameny na obvodové zdi (v 60. letech 20. století byla většina původních německých hrobů za pomoci buldozeru ze hřbitova odstraněna. Impulsem pro likvidaci německých hrobů byl vandalismus místní mládeže, která poničila 116 náhrobků v německé části hřbitova). Hrobka je přitom pěkná, historická a výrazná stavba. Přímo v jejím sousedství spolek Patron opravil náhrobní desku Josefa Matouschka, významného kartografa regionu.

Místo pro hrobku zakoupil Franz Neuhäuser v roce 1892. Je to jednopatrová stavba s předním vchodem a dvěma bočními okny, zadní stěna je součástí hřbitovní zdi. Uvnitř hrobky se nachází masivní litinový kryt, který zakrývá malou sklepní kryptu. Zde jsou umístěny rakve s ostatky pohřbených. Uvnitř hrobky se dochovaly dvě nástěnné desky. Stavba je dílem cihlová a dílem kamenná, kamenné prvky jsou zdobné. Hrobka má zdobný přední střešní štít a obloukovou střechu.

Franz Neuhäuser (1825–1903) byl významným oldřichovským občanem a podnikatelem. Požár továrny č. 161, kterou vlastnil, 27. května 1871 byl zřejmě impulsem k založení oldřichovského sboru dobrovolných hasičů ve stejném roce. V krátké době se do dobrovolného hasičského sboru přihlásilo na sedmdesát mužů. Franz Neuhäuser byl prvním velitelem oldřichovských hasičů.

Od odsunu německých obyvatel se o hrobku nikdo nestaral. V roce 2004 někdo systematicky začal "loupat" měděnou střešní krytinu a i přes to, že na to bylo vedení obce upozorněno, dotyčnému v kompletním oloupání střechy nikdo nezabránil.

Střechu hrobky v té době bylo potřeba znovu pokrýt. To se ale nestalo, stará německá hrobka nikoho nezajímala, a tak objekt vesele chátral dál. Na následujících fotografiích je stav hrobky v roce 2008. V interiéru jsou vidět zbytky stropní malby.

Na dalších snímcích je vidět stav hrobky v roce 2016, kdy se jí ujal spolek Živo v Hájích s cílem ji postupně opravit. Po krádeži střešní krytiny střechu chránil jen dřevěný krov. V roce 2016 byl krov směrem k přednímu štítu již úplně uhnilý a do hrobky pršelo. Omítky byly opadané, prorostlé břečťanem, vnitřní omítky téměř zničené. V jednom z oken zbyl zpuchřelý dřevěný rám, dveře se nedochovaly vůbec.

V první fázi členové Živa vyklidil suť z hrobky a okolí, strhli popínavé rostliny, které ničily fasádu, a s přispěním firmy Autoplachty Ryška objekt provizorně zakryli plachtou.

Dále ve spolupráci s místním SDH a díky finanční podpoře NADACE VIA dali hrobce novou střechu, čímž objekt zachránili. Provedli i další sanační práce a pokračovali ve shánění peněz na další opravy.

V další fázi oprav spolek Živo v Hájích zajistil objekt kovanou mříží (podle návrhu studentky katedry architektury TUL vyrobil místní kovář Jan Moravec) a pokračoval v opravě vnitřních a vnějších omítek. Začala spolupráce s Pavlem Kněbortem, který provedl odborné zednické práce. V roce 2021 hrobka dostala nová okna. Finančně nás podpořily desítky dárců v kampani na darujme.cz a opět NADACE VIA.

V roce 2022 jsme museli udělat nové, tentokrát sanační omítky uvnitř hrobky, protože nám je vzlínající voda poničila. Dokončili jsme vnější omítky, včetně ozdobných říms. Celý objekt jsme znovu očistili, natřeli a vymalovali. Vše, co bylo k natření, jsme natřeli :)). Udělali jsme i opatření proti vzlínání vody, snad budou dostatečně účinná (zbroušení kamenného soklu a další, zejména klempířská opatření). Čeká nás ještě dokončit klempířské práce a osadit náhrobní desky. Vše jsme konzultovali s restaurátorkou Vanesou Trostovou, která si vzala do parády i ozdobné prvky na hrobce. "Čuček"= ozdobná koule na vrcholu cimbuří je u ní v dílně, kde zatím čeká na zrestaurování.

V roce 2022 nás finančně podpořil soukromý dárce, který nechce být jmenován a kterému i touto cestou děkujeme. Velmi děkujeme Pavlu Kněbortovi za jeho práci. (Jak se ti, Pavle, odvděčíme?) Dále děkujeme Vanese Trostové, Karlu Trostovi, Milanu Matému a mnoha dalším, kteří přispěli prací, půjčením lešení či radou. Děkujeme manželům Ryškovým, ke kterým jsme každou chvíli připojeni s elektrikou či vodou. Děkujeme Michalu Ryškovi za všechny šablony, které připravil k práci na omítkách. Děkujeme hasičům za krov a Romanu Nýdrlemu za střešní krytinu. Děkujeme obci OvH za odvoz odpadu, dřevo na krov a symbolický pronájem hrobky.

Projekt rekonstrukce hrobky dospěl úspěšně k cíli! Cílem bylo zachránit a opravit dominantní objekt hřbitova a zároveň přispět k přijetí německé historie obce, a to zejména mezi místními poválečnými dosídlenci. Zároveň chceme pomoci zmírnit napětí ze strany odsunutých německých obyvatel a jejich potomků. Příběh německé hrobky odsouzené k chátrání je pro pohraničí typický. Podobné památky zachraňují většinou nadšenci, protože z oficiálních míst často není vůle. Přitom jsou neoddělitelnou součástí místní historie.